Na začátku prosince se tu objevil článek, který už ve svém názvu nesl hádanku: Poznáte tuto stavbu? Povedlo se nám dokonale vás zaskočit – pouze jeden člověk si troufl hádat, že jde o sušárnu chmele, což nebyla očekávaná odpověď.
Nyní už ale podle nadpisu tohoto příspěvku víte, že jde o altánek, který patřil k areálu veltruského zámeckého parku. Jeho zbytky stále stojí mezi vsemi Dušníky a Dědibaby, přímo na vltavské hrázi v místě jejího ohybu. Pavilonek vznikl počátkem 19. století a panstvo ho využívalo při delších vyjížďkách jako „občerstvovací stanici“. Jde o vůbec nejvzdálenější a velmi málo známou stavbu, která volně navazovala na veltruský parkový komplex.
Jeho podoba s trojúhelníkovitou římsou na historické fotografii dává tušit inspiraci empírem, stylu pocházejícího z Francie z období císařství. Nad klenutým sklepem byla zdaleka viditelná otevřená pavláčka lemovaná zábradlím, na niž se vstupovalo po schodištích zleva nebo zprava. K čemu sloužil oblouk pod pavlačí, přesně nevíme. Z pavláčky se pak vstupovalo do dvou hlavních místností, prý kdysi tapetovaných.
Novější snímek (patrně z 50. let 20. st.) dokládá pokus pavláčku částečně krýt – vidíme na něm zbytky jakési stříšky – a prozrazuje i další stavební úpravy: všimněte si především střechy. Ze všeho nejvíc ale tahle fotka dokládá chátrání objektu. Neměl zrovna štěstí, protože z něj do dnešních dob moc nezůstalo. I když – v samotném zámeckém parku zmizelo několik staveb a nezůstalo po nich vůbec nic, dokonce ani ty základy.
Také náš altánek byl už jednou „pohřben zaživa“. Místní historik Otakar Špecinger se domníval, že v době stavby teplické dálnice vzal zasvé. Naštěstí se – a to je u něj vzácné – mýlil. Ovšem dálnice těmito místy nakonec nevede, trasa byla upravena a vy se můžete sami přesvědčit o existenci jeho důkladného sklepa, oblouku pod pavláčkou a zbytků schodiště.
Právě v zimě ho uvidíte snadno i ze silnice, pokud se podíváte přes pole směrem k řece. Rozeznáte ho i podle čtyř vzrostlých stromů, zasazených okolo pavilonku do čtverce. Procházku k ruině ale doporučujeme podniknout spíš v létě a za sucha, protože cesta k němu bývá blátivá. Dostanete se tam buď po silnici z Dušník, z níž odbočíte na polní cestu vlevo a před remízkem se dáte pěšinou vedoucí až na místo, nebo z druhé strany, od dědibabského jezu, po pobřežní cestě.
Foto: Kronika obce Dušníky, repro z knihy O. Špecingera Veltrusy. Perla dolního Povltaví, archiv autora